Přináším rozhovor s Markem Rabasem - programátorem ze světoznámé české vývojářské firmy Illusion Softworks, která se pyšní tituly jako Mafia, Hidden & Dangerous 1,2 , Flying Heroes či Vietcong...

Měl jsem možnost popovídat si s programátorem z firmy Illusion Softworks, kterému jsem položil několik následujících otázek:

Na otázky odpovídá:

Marek Rabas - 1972
Illusion Softworks - Lead Programmer
Hidden & Dangerous 2, Hidden & Dangerous 2 - Sabre Squadron, Unknown project

1. Kdy jste měl poprvé počítač a kdy jste se dostal k programování?

Bohužel jsem neměl přístup k 8-bitovým počítačům jako je Commodore či Atari, takže první programování jsem zažil s Basicem pro IQ 158 na gymnáziu. Tenkrát to byla celkem neslavná událost, jelikož jsem z Informatiky měl tuším čtyřku. Naštěstí to na můj další vývoj nemělo vliv :)

2. Dle čeho jste se učil programovat (jaké knihy, tutoriály, popřípadě internet), v čem a jak dlouho?

Moje první knížka, kterou jsem si koupil, byla "Učebnice Jazyka C" od pana Pavla Herouta. Patří mu moje díky za tak skvělou knížku. S její pomocí jsem se naučil základy Céčka a našel jsem programovací jazyk, který mi vyhovuje. Tak za půl roku jsem začal s C++ a přečetl jsem spoustu dalších knížek o C++ (jejich názvy si už nepamatuji).

3. Jaká byla vaše první praxe v roli programátora?

K profesionálnímu programování jsem se dostal v roce 1992 ve Vítkovicích. Programovat jsem začal na XTéčku a v databázovém jazyce Paradox. Dodnes si myslím, že to byl menší zázrak. Neuměl jsem vůbec nic, šéfovi jsem řekl, že se všechno rychle naučím, že mě to moc baví a že to dokážu. Za týden na to mě přijal. Moje první otázka po příchodu do kanceláře byla, jestli mám dříve zapnout monitor nebo počítač. Takže si dovedete představit, jaké byly moje znalosti o PéCéčkách. Prvních pár měsíců jsem četl různé časopisy jako byl Bajt a podobně. Učil jsem se všechno, co se dalo. Od architektury PC až po programování. Mezitím jsem programoval asi rok v Paradoxu, dokud mi kamarád neukázal možnosti Céčka a o mém osudu byl rozhodnuto. Následných několik let jsem se potuloval v různých zaměstnáních a pracoval na systémech pro železárny, vodárny, nemocnice či dělal aplikace pro internet. Po vydáni Quake 2 přišel další zlom a začal jsem se věnovat hrám. Udělal jsem prvního bota (protivník do multiplayerových her simulující chování hráče), jednu nedokončenou modifikaci pro Quake 2 a pár budgetových titulů pro Silverfish Studios, abych nakonec zakotvil v Illusion Softworks.




Talentovaní lidé se dokáží prosadit i bez vysokého vzdělání, ale to neznamená, že je třeba zavrhovat studium na vysoké škole. Nejdůležitější je ale fakt, že vás to musí bavit. V těžkých chvílích je to kolikrát to jediné, co vás na projektu dokáže udržet.




4. Jaký jste měl od začátku cíl, čeho jste chtěl v životě dosáhnout, popřípadě čeho ještě chcete?

Můj cíl se průběžně mění. Na začátku mě ani nenapadlo, že bych jednou mohl programovat hry, zdálo se mi to až příliš složité a vzdálené mým schopnostem. Takže můj první cíl byl dostat se k počítačům jako programátor a proniknout do tajů „nového“ vesmíru. Pak se můj cíl proměnil v touhu ovládnout na solidní úrovni C/C++. Když vyšel Quake 2, tak jsem zatoužil po herním průmyslu a chtěl jsem najednou programovat hry profesionálně. No a můj zatím poslední sen je udělat co nejlepší hru na světě a pobavit milióny lidí.

5. Co byste poradil současným začátečníkům v oblasti programování, čeho by se měli určitě vyvarovat? Jaké by si měli klást cíle, pokud by chtěli dosáhnout podobných výsledků jako vy?

Aby se poučili z příběhů lidí jako jsem já. Pokud máte motivaci a dostatečnou výdrž, dokážete úplně cokoliv. Místy je potřeba zdánlivé štěstí v životě, ale to zpravidla nepřijde, pokud mu nepředchází poctivá dřina. Talentovaní lidé se dokáží prosadit i bez vysokého vzdělání, ale to neznamená, že je třeba zavrhovat studium na vysoké škole. Nejdůležitější je ale fakt, že vás to musí bavit. V těžkých chvílích je to kolikrát to jediné, co vás na projektu dokáže udržet.

6. Co říkáte na to, že v současnosti se ve většině středních škol stále učí Pascal? Považujete ho za nutný základ k programování či by měly školy inovovat na jiný jazyk? Který?

Myslím si, že Pascal není špatný jazyk pro seznámení se s programováním. Na druhou stranu je už dost zastaralý a dneska jsou snad všechny používané jazyky založeny na objektech. Nechal bych klidně Pascal jako seznamovací krok s programováním a přešel pak dál. Pokud bych měl učit objektové programování, asi bych použil Javu.

7. Mohl byste popsat váš běžný den (ne víkend :))? Jak probíhá takový den profesionálního programátora?

Můj všední den je tak všední, že ani nevím kde začít. Většinou po běžném ranním „nabootování“ jsem v práci zhruba od 8:30 do 17 hodin. Máme jednohodinový volný začátek a scházíme se postupně mezi osmou a devátou hodinou. Polední pauza je hodinová klasika, pak druhá část dne a přechod do běžného vegetativního stavu. Vždycky, když se aktuální projekt chýlí ke konci, tak začne maratón. Mrak přesčasů a někdy i práce přes noc. Mezi tím vším se pak válí hodiny výzkumů o tom co je v oboru nového a co se chystá. Naštěstí moje práce nejsou jenom porady či programování, ale v rámci poznávání herní scény se někdy dostanu i k hraní her. Občas hrajeme přes oběd nebo večer dáme po síti nějaký firemní session.

8. Děkuji za rozhovor. Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům?

Aby se jim splnil jejich sen, tak jako mně, ať už je jakýkoliv. A aby si zapařili naši novou gamesu až vyjde. Bude to fakt pecka :)