Adaptér pro sériové připojení LCD displejů – Hardware – Fórum – Programujte.com

Vyrobil jsem adaptér, který umožňuje připojit na sériovou linku RS232C víceméně libovolný LCD displej (též VFD displeje s 8-bit paralelním rozhraním). Výstup adaptéru je na 14-pin kolíkovou lištu kompatibilní ke standardním LCD s 8-bit řízením s HD44780. Pro LCD a VFD s jiným obvodem respektice jiným rozložením vstupních pinů je nutno proházet připojovaví vodiče. Adaptér má také vstup TTL na kteý se nechá připojit například převodník USB - serial TTL nebo CAN bus - TTL a displej pak je možno řídit z USB nebo CAN busu.

Adaptér je postaven na třech TTL obvodech + RS232C budiči MAX232. Nepoužívá se žádný mikropočítač a tak není nutno nic programovat. Jednoduše se posílají data po sériové lince do adaptéru, z čehokoliv, co má RS232C. Například ze starších PC nebo SAPI , ZX Spectrum, Didaktik, Atari atp.

Komunikační protokol je 8N1, rychlost libovolná (i nestandardní) od 2000 bps do 122 kbps. Adaptér se přizpůsobí rychlosti.

Napájení +5V, odběr cca 100mA. Rozměry 56x60 mm. Foto a popis (v angličtině) je zde: http://www.jplabs.co.uk/projects/bh5208b.html

Super, žere to víc než samotný displej. Z CMOS obvodů by to bralo asi tak 1/10.

Když to splácám z Arduina, tak mi SW napíše umělá inteligence. Navíc to koupím jako hotové moduly, stačí zadrátovat podle návodu. Když to pak zkompiluji v Microchip studiu a dám to do nějaké ATTINY za 0,50 USD, tak mě to bude stát asi polovinu, co TTL obvody. S minimem úsilí. Odběr do 15mA, možnost napájení 5V nebo 3,3V. A rozměry? Méně než polovina.

Když na konektory vyvedu SPI a IIC, doplním SW pro jejich obsluhu, tak mám univerzální převodník.

Jinak převodník RS485 na LCD vč. měniče napětí 24/5V jsem měl na o něco menší DPS už před mnoha lety. Byl k měrce tlaku od Pfeiffer Vaccum. Navíc dekodoval jejich komunikační protokol (výhoda MCU - může dekodovat jakýkoliv komunikační protokol a vypisovat na LCD)

Nakonec většina lidí to udělá z Arduina, protože s tím nebude mít moc práce. Pár lidí zajde o kousek dál (nejspíš kvůli rozměrům a aby to bylo kompaktní) a udělá svůj HW nebo dokonce i SW.

hu

LCD displej s podsvícením bere často víc. Jak který, prťavý jednobarevný LCD, co je podsvícený dvěma LEDkama bere málo, bez podsvícení bere skoro nic. Barevný LCD s podsvícením bere klidně 1/2 Ampery.

Z CMOS obvodů (řady 4000 a 4500) to bohužel sestavit nelze. Nejsou v té řadě vhodné kousky.

Lze to sestavit do CPLD v nějakém PLCC pouzdru, což vyjde dráž a CPLD obvody také berou dost proudu.

Arduino nestojí 0,5 USD. Ani omylem.

https://dratek.cz/arduino/1511-original-arduino-uno-rev3.html

Z Arduina to nesplácáš. Na Arduino napojíš LCD přímo na paralelní porty. Na vstup mu musíš dát RS232C driver tak jako tak. Čili jsi tři TTL obvody za pár korun nahradil Atduinem s milionem tranzistorů. K tomu musíš udělat rozsáhlý software. Univerzální to nebude, bude to pořád závislé na typu LCD který napojíš na porty Arduina a tomu zase musí odpovídat software v Arduinu.

A nakonec, netuším jak chceš s Arduinem pořešit, aby Arduino samo poznalo jakoukoliv rychlost sériového přenosu a automaticky se přizpůsobilo měnící se rychlosti přenosu po sériové lince.

Tak řekni tvé umělé inteligenci, ať hned začně makat a napíše ti software pro Arduino, které bude přijímat data po sériové lince z RS232C v libovolné, měnící se rychlosti a přijatá data převede na 8-bitové kódy pro LCD displej. Pak můžeš ten software tady zveřejnit. :)

Ty jízlivé útoky si odposť. Z Arduina to splácáš snadno. Arduino není jen deska s MCU, ale ucelený projekt se spoustou modulů. Mezi nimi převodník RS232/TTL. Návody jsou na internetu. Nejsem příznivcem Arduina, jen patřím k informovaným.

Kolegovi v práci umělá inteligence napsala SW pro Arduino jako převodník USART na IIC pro práci s ADC.

Nejjednodušší RS232 má RxD, TxD a GND. Každý bit má "svůj čas" závislý na přenosové rychlosti. Není tam žádný synchronizační signál, jedná se o asynchronní přenos. Ke čtení jednotlivých bitů nestačí tedy posuvný registr, musí tam být časování které určuje vzorkování jednotlivých bitů a je obvykle synchronizované na začátek Start bitu. Pokud to má zvládnout rozsah komunikačních rychlostí, musí být toto časování variabilní. Řídit variabilní časování podle komunikační rychlosti by byl asi opravdu oříšek. To 3 TTL obvody nezvládnou. Pokud máš CLK a DATA, tak to není RS232, ale synchronní rozhraní, možná podobné SPI. V takovém případě není potřeba žádná detekce přenosové rychlosti. MCU mají SPI na čipu, s ATTINY jako Slave na 20 MHz taktování se dá s SW v Assembleru dosáhnout spolehlivých 700 kb/s. Jinak nestíhá převzít přijatý Byte a zapsat do příslušného registru Byte pro odeslání. I to je málo pro grafické LCD. Tam se používají rychlé sběrnice.

Arduino sice stojí asi 240,-Kč, ale nějaký ATTINY pak stojí opravdu jen 50 centů. SW vyzkoušený na Arduinu mohu zkompilovat pro jiný procesor.

CMOS 4000 je docela bohatá. Asi by to s ní udělat šlo. A i kdyby ne, existuje řada 74HC nebo 74HCT. Ta je také CMOS, HCT je navíc TTL kompatibilní.

I MCU může být jen hloupoučký převodník sériový na paralelní.

Závislost na typu LCD je vždy.

Na programování taky dojde. Bez vhodného SW by jakýkoliv počítač nedokázal s periferií komunikovat.

Nebude moc lidí, kteří mají ZX Spectrum, Didaktik Gama nebo Atari a ještě méně bude těch, co k tomu potřebují připojit LCD. A připojovat LCD ke staršímu PC asi taky nebude moc atraktivní, navíc může být snažší použít LPT. Do USB se dá Arduino připojit přímo. Další rozhraní jako RS485, CAN vyžaduje dekodování nějakého komunikačního protokolu, např. Modbus.

Zkrátka jsi vytvořil jednoúčelovku pro úzký okruh lidí.

A ještě jsem se trochu díval na internet a existuje hromada řešení Arduino a něco - displej, měření teploty a vlhkosti, komunikace přes různá rozhraní. Nedivil bych se, kdyby bylo hotové i data ze sériového rozhraní vypíše na LCD.

Není tam schéma, vypadá to jako nabídka zboží - na to je tady inzerce!

hu

S tou umělou inteligencí se to v poslední době době docela "rozjelo". Každý používá termín "umělá inteligence", ale ještě jsem nikde neslyšel ani nečetl definici kdy už ta konkrétní věc má umělou inteligenci a kdy ještě nemá. Připadá mi to stejné, jak před nedávnou dobou, kdy vše začíno být "smart". Mobily smart, ledničky smart, hodinky smart...všechno začalo být smart. Jen lidi nejsou stále ještě smart. Termín "smart" se opotřeboval, tak marketingoví chytrolíni přišli s termínem "umělá inteligence". Časem přijdou zase s jiným termínem, Co já vím, třeba to bude "mimozemská inteligence" nebo "kosmická inteligence" nebo něco jiného vysoce "inteligentního". Tak v prvé řadě si prosím ujasněte, hranici kdy začíná ta umělá inteligence.

K té RS232C a mému modulu:

1/ Komunice je po RS232C a stačí Tx a GND. Z LCD zpět se nečte, nemá to význam.

2/ s obvody řady 4000 a 4500 toto udělat nelze, nejsou tam vhodné obvody.

3/ s TTL ano, na desce jsou jen tři obvody U1, U2 a U3. Je to jasně vidět na fotce, že tam více obvodů není. Ten U4 je MAX232 v SMD. V DIPu se tam nevešel. Lze to udělat celé v SMD, bude to menší, ale pak začne spousta lidí povykovat, že to je "blbé", protože SMD se blbě ručně letuje.

Nicméně, bude další verze s bezdrátovým přijímačem na 860 MHz a bude celá v SMD :)

4/ s mikropočítačem lze udělat modul, který přijme sériově data a paralelně je vyšle na porty. Automatické přizpůsobení se jakékoliv sériové rychlosti MCU neudělá.

5/ závislost na LCD není, protože všechny LCD s 44780 (kterých je většina) mají stejně zapojené vývody a ty ostatní,které mají jinak zapojené vývody, např VFD se prostě jen jinak prodrátují. Displeje mají shodně vždy D0 až D7 + 2 řídící bity.

6/ na programování mého modulu nedojde    není třeba nic programovat. Posílají se data , která má displej zobrazit. Na odesílací straně stačí mít nějaký terminálový program. Data tak lze odeslat třeba z domácího počítače Didaktik nebo Atari nebo ZX Spectrum a podobně. Jinak řečeno, přes modul lze na primitivní starý počítač napojit LCD displej.

Příklad, má se zobrazit "Halo tady ZX Spectrum". Odešle se pozice kde začne text a pak se znak po znaku odesílá  text. Terminál dokáže obsloužit každý blb. Lidí, kteří mají staré domácí počítače je mnoho, vtip je v tom, že naprostá většina z nich není schopna pro ně napsat program a všichni společně teoretizují, jak a čím nahradit mizející televizky, které k těm jejich domácím počítačům potřebují. Tihle lidé se houfují na jiných diskuzních forech a jiných částech sockových sítí. Stačí si je vygůglit. Vedle toho, na netu je spousta návodů na konstrukci replik těchto starých domácích počítačů a je dost lidí, kteří si ty repliky také vyrábějí.

7/ ano k Arduinu je mraky řešení, kdy je na arduino napojen LCD displej, buď 4-bitový nebo 8-bitový a vstup do aduina je přes I2C nebo SPI nebo jiný sériový modul. V Arduinu je pak patřičný software. Nedostatek toho je v tom, že když se ta věc s Arduinem porouchá, letí to celé do odpadu, protože nikdo neví jak to opravit. Do Arduina na software není vidět. Výměna displeje za jiný typ obvykle dá jiný výsledek ...  Naproti tomu, elektroniku bez mikropočítačů lze opravit ještě po desetiletích. Běžně opravuju stolní kalkulačky nebo měřící přístroje postavené na TTL obvodech koncem 60-tých let minulého století. Většina jich je bez schemat, bez dokumentace. Naopak moderní přístroje s mikropočítači jsou v podstatě neopravitelné. Například na Bazoši někdo ze Slovenska nabízí moderní porouchaný laboratorní zdroj za 15 tisíc (nový stojí 24 tisíc). Zdroj hlásí chybu. Zdroj má uvnitř mikroprocesor.

8/ schema tam není a kvůli číňanům nebude. Ostatně, máte mobil? A máte od něj schema? Ne, nemáte schema od vašeho mobilu? A proč jste si ho teda koupili?

9/ do inzerce to není, protože modul není na prodej. Dal jsem to sem, jako ukázku, že se třemi TTL obvody lze udělat věc bez programování. Dnešní nadějní mladí elektronici, když mají udělat jednoduchou konstrukci, třeba blikač na bicykl, musí mít Arduino. S dvěmi tranzistory to neumí. Ve škole je to nenaučili (pan učitel elektroniky na průmyslové škole elektro také neumí astabilní klopný obvod). Tak se učí blikání LEDkou na Arduinu. Tím znalosti elektroniky mladých nadějných elektroniků začínají a končí sestavováním webů ze souborů v knihovnách dodaných Googlem, které do cizích počítačů ukládají kukíky (to aby Google všechno věděl).

Když mají tito mladí nadějní elektronici vytvořit digitální hodiny s digitrony, potřebují ATMega, kterým multiplexují digitrony s pulzy se 170V amplitudou. Sestavit několik digitálních obvodů neumí. Pan učeitel na půmyslové škole elektro také neumí digitální obvody. Natož aby uměl analogové obvody, za ty peníze co bere po něm nikdo nemůže nic víc chtít.

10/ Vlákno uzavírám a otevřete si nové vklákno k diskuzi, kdy vaše náramkové hodinky nebo mobil nebo lednička ještě není smart a kdy už je smart a kdy už není smart ale už má umělou inteligenci.